Město Horšovský Týn leží na křižovatce silnic.
Jižní částí města prochází v západovýchodním směru, rovnoběžně s tokem Radbuzy a Černého potoka, silnice I. třídy I/26 z Plzně na státní hranici se Spolkovou republikou Německo Folmava / Futh im Wald.
Přímo v centru města, v jeho historickém jádru, se protíná trojice silnic II. třídy II/193, II/197 a II/200 radiálně směřujících do města ze severu, resp. severozápadu, z Eslarnu a od německé dálnice A6 (II/197), od Tachova a Boru a dálnice D5 (II/200), resp. od Stříbra a dálnice D5 (II/193). Směrem na jih pokračuje tato trojice silnic již jen jako silnice II/193, přičemž překonává řeku Radbuzu po jediném vnitroměstském mostě na ulici Jana Littrowa. Silnice II/193 pokračuje dále na jih do Domažlic, s napojením na silnici I/22 směr Kdyně a Klatovy.
Silnice I/26 napojuje město Horšovský Týn na krajské město Plzeň a na dálnici D5 ve směru na Prahu.
Hlavní spojení města Horšovský Týn na dálnici D5 ve směru na Německo zajišťuje silnice II/200, ta má ze všech radiálních silnic II. třídy směřujících k dálnici D5 nejlepší technické parametry. V převažující délce trasy mezi Horšovským Týnem a dálnicí D5 má silnice II/200 šířkové uspořádání minimálně 7,5 m, na rozdíl od silnic II/193 a II/197, které mají šířku většinou jen 5,5 anebo 6,5 m.
Severní část města Horšovský Týn (Město, Malé Předměstí, Horšov, Nová Ves) je s jižní částí města (Staré Město, Velké Předměstí) propojená pro automobilovou dopravu jediným silničním mostem na ulici Jana Littrowa na průjezdním úseku silnice II/193. Řeku Radbuzu lze na území města Horšovský Týn překonat také silničním mostem na silnici I/26 na východním okraji města. Pro vnitroměstské dopravní vztahy, tedy pro propojení severní a jižní části města Horšovský Týn, však nemá most přes Radbuzu na silnici I/26 prakticky žádný význam. Kromě Plzeňského předměstí by musela veškerá automobilová doprava směřující ze severní do jižní části města projet historickým jádrem města, náměstím Republiky a napříč celým Plzeňským předměstím. Závlek dopravy by byl téměř 3 km.
V rámci vnitroměstských dopravních vztahů je velmi problematická poloha průmyslové zóny u Masarykovy ulice, mezi Malým předměstím a Horšovem. Veškerá těžká nákladní doprava mezi průmyslovou zónou a silnicí I/26 musí projet Masarykovou ulicí a ulicí Dr. E. Beneše a po mostě na ulici Jana Littrowa. Těžká nákladní vozidla tak projíždějí obytným územím kolem Masarykovy ulice, kolem základní školy a okrajem historického jádra města, přímo pod hradem a zámkem Horšovský Týn.
V rámci tranzitních automobilových dopravních vztahů představuje pro město Horšovský Týn problém veškerá automobilová doprava směřující od dálnice D5 od Tachova a Boru či od Stříbra na jih, směrem na Domažlice. Tato tranzitní doprava nemá jinou možnost, než je průjezd centrem Horšovského Týna a přes most Jana Littrowa. Podle zatím nejnovějších údajů z Celostátního sčítání dopravy provedeného Ředitelstvím silnic a dálnic ČR v roce 2016 překračuje intenzita veškeré automobilové dopravy na ulici Dr. E. Beneše a na ulici Jana Littrowa 7 000 vozidel v obou směrech za 24 h a počet těžkých nákladních vozidel je v ulici Jana Littrowa 760 v obou směrech za den.
Město Horšovský Týn dlouhodobě trápí chybějící silniční propojení severní a jižní části města, vedené mimo centrum města a mimo obytná území města. Napojení severní části města na silnici I/26 bylo v minulosti několikrát prověřováno a opakovaně se objevují náměty na řešení tohoto dopravního problému.

odkaz na prezentaci zde: Odborné posouzení výsledků studie záměru propojení severní části města se silnicí I/26 - 26. 4. 2022  

Nebude to hned. Nezávadné koupaliště nejspíš ani za deset let. Jednu z kardinálních příčin tak dlouhé doby přineslo toto léto: normální přítok do rybníka v Podhájí je 160 litrů vody za sekundu. Letošní léto půl litru.
Nejde ale jen o nedostatek vody, která do Podhájí teče ze dvou potoků. Mračnický potok pramení v polích u Draženova. Do něj je odkanalizováno šest obcí. Podhájský potok pramení u Baldovského lomu a je do něj odkanalizováno pět obcí. Oba potoky k tomu protékají skrz obdělávaná a samozřejmě chemií hnojená pole. Pohlcují i odpady z domácností. Z hnojiv a z domácností do potoků se do vody dostává mimo jiné fosfor, který je například v tabletách do myček. Právě fosfor, který umožňuje růst sinic.
Aby do Podhájí vtékala čistá voda, jak je tomu například v rybníku na Babylonu, který zásobuje potok Bystřice s pramenem v lesích, je potřeba vybudovat v každé obci čističku a také pohlídat, kolik vody z potoků na černo čerpají zahrádkáři. To není zadarmo ani rychle.  Nehledě na to, že v obcích do pěti set obyvatel předpisy nikoho nenutí odstraňovat fosfor ani vykazovat kvalitu vody na odtoku. Nechali jsme si udělat několik studií a víme, že nás čeká běh na dlouhou trať. I tak to nevzdáváme a pracujeme dál. Hledáme vhodné dotace k financování vodních nádrží. Podhájí jednoho dne určitě ožije!

Je čas napravit minulost, což je v našem městě „nekonečný příběh“. Ještě dnes většina odborných lékařských ordinacích sídlí ve dvou montovaných barácích, z jejichž stěn čpí azbest. Rozvody elektriky, vody i kanalizace jsou v nebezpečně zbídačeném stavu, do střechy zatéká, chybí pořádné parkoviště. Noví lékaři se k nám i proto nehrnou. Je čas zakročit. Máme jasnou představu: vybudovat v areálu staré školy, která už má taky doslouženo, plnohodnotnou polikliniku. Ve třech bezbariérových budovách na školní zahradě budou ordinace dvou praktických lékařů, pediatrie, chirurgie, gynekologie, urologie, ortopedie, psychiatrie, neurologie. Také oční, ORL, rentgen a rehabilitace. Vše v jedné zahradě, s „parkováním“ pro kočárky, moderním zázemím pro pacienty i lékaře. Na místě montovaných domů bude prostorné parkoviště. Zděné soukromé domy
s ordinacemi a lékárnou zůstanou.

To není všechno. Městu a okolí zoufale chybí dům pro seniory, kteří nedokáží žít sami doma a potřebují pomoc. Na místě staré školy proto postavíme nový dům seniorů pro sto klientů s parkovou úpravou kolem domu. Bude vybavený profesionální prádelnou
a jídelnou, které by mohly využívat i pár metrů vzdálené ordinace. Jde samozřejmě o velké sousto, ale někdo už se do této bolesti zakousnout musí. Jsme připraveni a odhodláni.

Nebude to snadné, ale dáme to! Na stole nám leží projekty na proměnu základní školy a taky mateřské školy ve Vančurově ulici.  Výuka dětí se v posledních desetiletích změnila natolik, že škola tomuto trendu prostě nevyhovuje. Vhodnější jsou malé třídy, menší chodby, prostory pro sport… Zrekonstruovali jsme sice zahradu pro venkovní vyučování, zrenovovali záchody, dlažby, lepší je i hřiště. Ale jdeme dál. Rozhodli jsme se pro náročnou přestavbu školy i školky, ovšem s ohleduplným průběhem stavby, aby v žádné své fázi nenarušila plnohodnotnou výuku.
Tím ale nekončíme. Projekt počítá s novou sportovní halou u základní školy. Tentokrát pořádnou halou, která vyhoví normám oficiálních závodů a dalších různých sportovních akcí
a samozřejmě bude k dispozici samotné škole. Taková v našem městě ještě nebyla – a chyběla. Brzy bude na světě!
Pokud vás oba projekty zajímají detailně, můžete si poslechnout a prohlédnout podrobné vysvětlení na prezentaci z letošního dubna na youtube.com, když zadáte do vyhledávače: Veřejná prezentace koncepce rozvoje ZŠ, MŠ Horšovský Týn
Velkorysá proměna školy a školky navýší počet míst pro děti, také kvalita výuky v moderních prostorách může být i lákadlem pro rodiny, které uvažují, že by se k nám nastěhovaly.