DAVID ŠKOPEK, lídr sdružení NEZÁVISLÍ HORŠOVSKÝ TÝN a místostarosta, potřetí kandiduje do zastupitelstva města: „Právě teď jsem v ideální pozici. Mám za sebou osm let na radnici, vím, jak na to, nechybí mi síla a odhodlání dotahovat věci do konce.“ Síla je z něj opravdu cítit, zvlášť když zvedne obočí a řekne: „Dycky Tejno!” a pak klidněji: „Mám to tady rád.“

Žijete v Tejně od narození?
To jo, když jsem se narodil, bydleli jsme ve Zlaté ulici a pak v bytovce na sídlunku, jak se tehdy říkalo sídlišti na Smetanovce.
Všichni vás znají jako syna pana Škopka. Pomáhá vám to?
Nevím… Hodně lidí tátu zná, pochází z Borovice, kam otcovi rodiče přišli z jižních Čech, od Husince, když se Tejno dosidlovalo po odsunu Němců. Rodiče matky jsou původem z Volyně, děda se sem dostal se Svobodovou armádou a babi za ním přijela po dvou letech. Usadili se ve Věvrově.
Podobně krátkou historii tady má spousta rodin.
To máte pravdu, maximálně čtyři generace zpátky. Leccos se  svádělo na to, že lidi tady nemají kořeny. Mně se ale zdá, že moje generace už je jiná. Jsme tu zkrátka doma. A to i když jsem z poloviny Volyňák a z poloviny ze Šumavy.
S jakou profesí váš otec začínal?
On se vyučil tesařem, jezdil po montážích a od devadesátého roku soukromě podniká.
Tatínek ještě pracuje?
Pořád, ale teď se mimo jiné pustil do hospodaření, a to je mu 67 let.
Co jste se od něho naučil?
Možná jsem zdědil jeho obchodní talent, i když ve srovnání s ním jsem opatrnější on má odvahu riskovat, já si radši všechno dopředu zjistím a do nových projektů se nevrhám bezhlavě.
Co ještě?
Odmala mi pořád říkal: Se slušností nejdál dojdeš!
Jak jste začínal vy?
Vyučil jsem se v Plzni prodavačem, pak jsem dělal nástavbu a maturoval, pár měsíců jsem byl na vojně a moje první zaměstnání bylo u otce, v jeho firmě. Tam jsem vlastně formálně pořád, jen jsem uvolněný pro výkon povolání tady na radnici od roku 2014. Občas mu pomůžu.
Co to bylo za impuls, který vás přivedl do politiky?
Prostě jsem se naštval. Tehdy na jaře v roce 2014 jsme si chtěli koupit pozemek na Šibeníku, což chtěl taky jakýsi developer. Dali jsme si žádost a město s tím dělalo takový čachry, opravdu děsný, že jsme si řekli takhle se město chovat nemůže, tohle si nemůžeme nechat líbit a jen nadávat. Přes léto jsme vytvořili sdružení… no a jsem tady.
Nelitoval jste toho někdy, už je to osm let…
Ne, nikdy a teď jsem přesně v situaci, kdy mám dost zkušeností. První volební období bylo vlastně o ničem, tehdejší starosta nikoho k ničemu nepustil, neměl jsem se od koho učit, a tak normálně fungovat jako místostarosta. Naštěstí v druhém období, které zrovna končí, bylo od začátku všechno v pořádku. Každý den ráno si se starostou sedneme, dohodneme se, co hoří, kdo co bude dělat a jdeme jednou cestou. A je hned vidět, co všechno jsme za jedno volební období udělali.
Myslíte, že máte manažerské schopnosti?
Asi jo, vlastně určitě. Vedl jsem několik poboček po republice v tátově firmě a fungovalo to. Trochu mně tady na úřadu ze začátku dělalo problém úkolovat lidi. Než abych jim to vysvětloval, udělal jsem to sám. Dneska už mi to jde, mám skvělé kolegyně a kolegy.
Zvládáte vyřizovat stížnosti občanů?
Jasně, když si někdo stěžuje třeba na nepořádek, má na to právo a postarám se, aby se to rychle napravilo. Trochu mě nebaví věčné a zbytečné stížnosti, udávání policii, kriminálce, které se hlavně v poslední době na nás hrnou z jednoho zdroje, ale i to holt musím vydržet.
Proč by vás měli lidi volit?
Protože vím, jak na to. Až teď nebo spíš právě teď! Naučil jsem se zvládat funkci, nebojím se a nechybí mi síla a odhodlání. A taky dokážu dotahovat věci do konce.
Co tomu odhodlání říká rodina, nemáte ji zrovna malou?
Rodina mě podporuje, je pro mě důležitá, je to někdo na koho se můžu v každém případě spolehnout nebo obrátit. A když jsem smutný, dokáže mě našich pět dětí rozveselit.
S jakým plánem jdete do voleb, co konkrétně chcete udělat pro lidi v Horšovském Týně?
Je toho dost. Například už pracujeme na projektu revitalizace základní školy, která tu stojí od roku 1958 a přestává vyhovovat dnešnímu způsobu výuky. U školy chceme postavit novou sportovní halu, která jako jediná v našem městě bude mít správné parametry pro různé sporty, ta stávající vedle Penny je nemá. Pak je na řadě rozšíření školky ve Vančurově ulici. Další je vyřešit starou školu, na jejím místě chceme zřídit polikliniku a prostory pro nemocné a staré lidi… Nechci mluvit obecně, ale je jasné, že se staráme o děti, jejich vzdělání, o nemocné, bezmocné, ale i o mladé třeba tím, že dokončíme plovárnu.
A máte nějaký zatím nevyslovený sen?
Mám, pořád na to myslím. Jde o Šumavu. Přál bych si, aby se z hotelu udělalo kulturní centrum, nastěhovalo se tam Městské kulturní zařízení, knihovna, v přízemí by mohlo být menší bistro nebo kavárna. A dům, kde dnes MKZ sídlí, bychom prodali. Šumava rekreační hotel není a nikdy nebude, je to pořád jen pro případné brigádníky, zahraniční dělníky… Uvidíme, zatím jsem v tom sám s podporou jednoho zastupitele.
Počet obyvatel tady příliš neroste, není to třeba i tím, že nejsou byty, pozemky?
Může to být jeden z důvodů. Chystáme dost nových pozemků na výstavbu rodinných domů a taky chceme postavit několik nájemních bytových domů.
Jak odpočíváte, když tohle všechno pustíte z hlavy?
Když mám hlavu jako škopek? Jezdím na kole, jdeme se psem na procházku, koukám se, jak Pepíček hraje fotbal, a jsem fakt rád na světě. A v Tejně.
Máte dlouhodobou vizi, jak dál v Tejně?
Hm… vdechnout městu život, energii a radost, že žijeme v našem krásném městě.